CHŘIBSKÝ MARATON
Běh - 42,195 km
Jako již tradičně patřila jedna z říjnových sobot domácímu maratonu v Kroměříži. Kdo běžel ví, že se jedná o celkem náročnou trať Chřibskými vrchy s převýšením více jak 300m. Ovšem jde o mojí srdcovku, které se snažím každý rok zúčastnit. Takže i letos přes všechny ty zdravotní peripetie tomu nebylo jinak. Do závodu jsem šla s tím, že se budu snažit odběhnout celé a v čase kolem 3:15. Na loňský senzační čas, který se mi tu podařil zaběhnout po Ostravě, jsem se dívala s velkým respektem. Ranní pěkné, i když chladné počasí nasvědčovalo tomu, že bude nádherný podzimní den, jak dělaný pro přeběh Chřiby. Na startu se nás sešlo celkem 98, což překvapilo nejen mne. Jako klasicky se přišel s tratí poprat i Tomáš Neradil s Oldou a letos se přidal po odmlce i Milis. Jak jsem již psala, počasí bylo exluzivní a běh byl fakt radost. Do Kvasic jsem oťukávala koleno před stoupáním a byla jsem i spokojena s časem 42min na desátém kilometru. V Kostelanech na půlce čas ukazoval 1:32, což mě i těšilo a pomalu začínala přemýšlet o ataku na loňský čas. Ovšem nechávala jsem tomu ještě volný průběh, protože jsem dobře věděla, že mě čeká nepříjemný seběh z Bunče do Zdounek. Jak jsem měla tento sešup za sebou a koleno se neozývalo, tušila jsem, že by se mohlo podařit jít s časem pod 3:10 a začal můj boj s časem. Letos mě totiž ani nemuselo trápit pořadí, páč jsem si byla dobře vědoma neohrožené pozice první ženy. Jediné co mě celou dobu běhu celkem tížilo, bylo špatně volené oblečení. I přes ranní zimu se přes den totiž teploty vyhouply nahoru a já se v dlouhých legínách i dlouhém triku krapet přehřívala. To mi ovšem nebránilo v nástupu rychlého tempa na posledních deset kilometrů a během těchto finálních kilometrů ještě tři závodníky předběhnout. Doběhu na stadionu jsem si užívala a snažila se ještě zabrat, abych se vlezla pod 3:06 a své dosavadní chřibské maximum tak překonala. A podařilo se, čas se zastavil na 3:05:56, takže naprostá spokojenost. Osobní rekord na této trati byl ještě zpříjemněn prvním místem v ženách. Konečně se mi tady totiž podařilo překonat „prokletí“ druhých míst a na svém čtvrtém startu zde se stát vítězkou. Radost jsem měla ohromnou i z toho důvodu, že zdraví nějak tak slouží a snad bych se i mohla konečně soustředit na pořádnou přípravu. Ovšem radost mi trochu pokazila zpráva, že Milis musel vzdát. Přes veškerou snahu se totiž potýkal s bolestí zad i kolene a každý kilometr ze Zdounek již byl pro něj utrpením. Takže ze sedmého kilometru před cílem byl dovezen dvorním fotografem a fanouškem Broňou na stadión. Že se jednalo o úspěšný ročník, nasvědčoval nejen vysoký počet startujících, ale i časy, které závodnicí dosahovali. Tomáš s Oldou se již hodně přiblížili k magické hranici tří hodin, nový pěkný osobáček si střihla klubová kolegyně Jitka Stehlíková i kamarád Tomáš Lovas, Jarda Zdráhal si zde odbyl svou maratonskou premiéru a vůbec slušný je i samotný čas celkového vítěze Dana Orálka 2:38:16. Každopádně gratuluji všem těm, kteří měli odvahu se postavit na start a s touto náročnou tratí se poprat.
A na bedně se zažlutilo...s kolegyní Jíťou Stehlíkovou a druhou Pavčou Šromotovou
Jana Dorazilová 3:05:55 16.místo celkově, 1.místo kategorie Z
A tady výsledky celkově
Chřibský_maraton_39._ročník_2011.xlsx (31,7 kB)
by Jana
