Drásal 2012
Kolo MTB - 115km
Dne 7.7.2012 se konal 19. ročník nejstaršího a nejtěžšího bikového maratonu Drásal. Tento závod patří mezi legendy českých maratonů na horských kolech a je závodníky velice oblíben! Posuďte sami 115 Km v Hostýnských a Vsetínských vrších s převýšením 3500 m je pro každého zarytého bikera velká výzva! Tato výzva chytla letos i mě a to již po sedmé!
Počasí bylo peklo již celý týden před závodem a bylo mi jasné, že se musím pořádně připravit a nedovolit aby mě dostihli křeče, a pak se trápit až do cíle! Takže oblíbený protikřečový nápoj byl Zubr 11° a pomohl! Příprava jinak proběhla dobře a to je vidět i na přiložené fotce.
Start byl naplánován na 07:45 hodin a jelikož se mi podařilo dostat divokou kartu, tak jsem startoval ze třetí padesátky, což při účasti 436 závodníků bylo super! Start během pár kiláků po asfaltu se mi podařilo proklouznout do první padesátky a tam jsem se chvíli držel, ale pak přišlo něco, co jsem vůbec nečekal! Začalo mi být zle od žaludku a dvakrát jsem byl nucen nakrmit lesní zvěř (postupem času jsem zjistil příčinu! Jelikož během tréninků a až na pár závodů piju jen vodu a teď jsem do sebe nalil půl litru iontového nápoje! jsem blbec! taky mohl předpokládat, že báchor bude protestovat když na to není zvyklý) Pozdě! Takže nastalo obrovské trápení a přemáhání. Na první občerstvovačce na Tesáku jsem rychle do sebe hodil koláče ale jak se ukázalo tak to taky nebylo to pravé ořechové! Při výjezdu na Kelčský Javorník jsem byl na 149 místě. Sjezd z Kelčáku byl parádní a málem jsem se vysekal, páč jsem v jednom místě asi tak v 60 km/h vletěl do hlubokého písku a ten mě tvrdě katapultoval na okraj srázu lesa. V té chvíli jsem jen řval, modlil se a skákal přes pařezy a snažil se udržet kolo na hraně srázu, abych se neporoučel do lesa a do špitálu! Po tomto docela vypjatém zážitku jsem se otřepal a snažil se moje protestující tělo zformovat a vyjet na Lázy na další občerstvovačku. Podařilo se a na Lázech jsem se nacpal melounem a prolil vodou. Meloun způsobil, že břicho povolilo a já se konečně mohl pustit do závodu, ale trvalo to 45 Km! Pak to šlo ráz na ráz! Rozjel jsem se a začal stahovat borce přede mnou. Po občerstvovačce na Trojáku jsem byl už na 68.místě a jel jsem dál stíhačku. Bohužel to nebylo vše, co mě potkalo v závodě! Ze sjezdu z Pardusu se z mého zadního kola ozval klepající a cinkající zvuk. Z prvu jsem tomu nevěnoval pozornost, ale jak jsem ucítil, že mi zadní kolo naráží na kořeny a kameny měl jsem jasno DEFEKT!! No co se dá dělat z kola a hrrr na defekt. Když jsem vytahoval starý rezavý drát, který byl příčinu defektu a zabodl se mi do pláště tak šikovně, že jsem ho páčil klacky a kameny skákal jsem zlostí 2 metry vysoko! Sláva defekt vyměněn a mohl jsem pokračovat, ale tato nechtěná zastávka po 90 Km se na mě taky podepsala! Nohy jsem mě ztuhlé jak veky z polského trhu ale nevzdával jsem se! Poslední dlouhý sjezd z Lysiny do Žop jsem nebrzdil, měl jsem křeče v dlaních a prstech, že jsem byl nachystaný na poslední brzdění dole do zatáčky, abych si tam nenamlel ještě hubu!
Konečně se blížil zámecký park a vysněný cíl který jsem proťal na 89.místě celkově v čase 6:22:56 a v kategorii muži do 40 let na 37.místě!
Mé osobní hodnocení je velice přísné, měl jsem na to jet do padesátky a na čas kolem 5:40 hod. bohužel jsem si to posral sám a musím se s tím smířit!
Sportu Zdar Begi
