OSECKÝ 1/2MARATON 2013
Běh - 21,1km
Po půlroční závodní absenci jsem se ke svému restartu odhodlala na Oseckém 1/2maratonu. Ještě ráno v Kroměříži to vypadalo na slunný, i když chladný skoro jarní den, a tak oblečení beru echt jarní a vyrážíme se známou partou směr Osek, ovšem to jsme ještě netušili, jak umí březen aprílovat. Nicméně na místě se to hemží spoustou známých (jak mi tohle chybělo), ale na loňskou stovku zúčastněných to nevypadá. Na startovní čáře chytám poslední záchvat smíchu (díky Radime) a bez hodinek, ale s pevným odhodláním jít dnes pod 1:30 se vydávám na (pro mě již hodně známou, jsem tu vlastně po čtvrté) trať. Po mé měsíční kruté průduškové nemoci jsem si vědoma, že dneska to bude hodně na pocit a taky o tom, jak to celé udýchám. Po kiláku se dávám dohromady s partou čtyř chlapů, kdy to držíme do pátého kilometru na 4minutovém tempu za kilometr, pocitově se mi běží božsky (ty běžecké výpadky nejsou někdy od věci). S takovou chutí běžet, užívat si závod, nebýt unavená, zraněná a hlavně být skvěle motivovaná…to tu dlouho nebylo, a tak se snažím držet tempo s chlapy, ale je mi jasné, že na celý závod to nevypadá. Pořád mám problémy s dechem a navíc, tahle jednadvacítka bude můj nejdelší souvislý běh v tomto roce, takže hlavně opatrně. Do druhého kola se vydávám tedy již osamocena. Bohužel v takovém tempu, že nikdo za mnou ani přede mnou ve vzdálenosti, abych se mohla přidat. A tak si to užívám sama, poháněna sluncem, sněhem a zároveň přemýšlím za kolik to dneska bude (podle slunce nemám odvahu hádat). V posledním kilometru mě předbíhá neuvěřitelným tempem Marek a ještě na mě řve, ať dělám…snažím se, seč můžu, ale jeho tempu posledních 500m fakt nestačím…a v cíli jen slyším 1:26:23…to jako fakt, no tak to je senzace a již přes záchvat (ne smíchu) kašle do sebe liji jeden čaj za druhým (co do toho čaje v Oseku dávají, že je tak výbornej, mi není známo doteď) a zajídám stejně dobrými koláčky. Než si stačím sednout v teplé, ale začouzené knajpě je tu Miloš. Ty jo, bez hodinek se mi těžko hádá, ale bude to dneska rychlé... nakonec 1:31:06 v pěkném osobáku…takže jsme nad míru spokojeni oba dva. Počkáme na bohaté vyhlášení, odkud si odnášíme i úlovky z místní vinotéky (děkujeme sponzorům) a hurá směr chlorované kilometry v přerovském bazénu a u Vás v Oseku v létě dovi, protože to tu stojí za to!!! Nebylo to dobré, bylo to výborné…
